Československo

První republika (1918–1938): Zlatý věk českého designu

Po vzniku Československa bylo nutné rychle nahradit rakousko-uherské koruny. První samostatné mince spatřily světlo světa v roce 1922. Tuto éru definuje neuvěřitelná umělecká kvalita.

Hlavní ikona: Otakar Španiel. Tento geniální sochař a medailér vtiskl první republice její numismatickou tvář. Jeho pětikoruna s motivem těžební věže a dělníka nebo haléřové mince s Karlovým mostem jsou dodnes považovány za vrcholy českého designu.

Sběratelský svatý grál: Svatováclavské dukáty. Tyto zlaté mince sice nebyly běžným oběžným platidlem (šlo o obchodní mince), ale dnes mají obrovskou hodnotu. Pokud vlastníte vzácný ročník (např. pětidukát z roku 1937), držíte v ruce doslova jmění.

2. Temné období a poválečná obnova (1939–1953)

Během druhé světové války byla nezávislá měna zničena. Na území Protektorátu Čechy a Morava se platilo zinkovými mincemi, které kvůli nedostatku kvalitního kovu rychle korodovaly.

Po válce se sice koruna vrátila, ale její definitivní konec v původní podobě přinesla měnová reforma v roce 1953. Ta drasticky znehodnotila úspory obyvatel a ze dne na den udělala ze starých mincí bezcenné kousky kovu. Nové mince pro rok 1953 se navíc musely tajně razit v Sovětském svazu (v Leningradu).

3. Socialistická éra (1960–1989): Hliník a slavná koruna

S novou ústavou v roce 1960 se změnil název státu na ČSSR a s ním i státní znak na mincích (tradičního lva vystřídal lev s pěticípou hvězdou a slovenským Kriváněm).

Fenomén hliníku: Nižší nominální hodnoty (1, 5, 10 haléřů) se razily z hliníku. Byly tak lehké, že doslova plavaly na vodě, a lidé jim přezdívali „hliníkové drobné“.

Nejslavnější mince: Jednokoruna z roku 1961 od umělkyně Marie Uchytilové. Motiv ženy sázející lípu vydržel v peněženkách neuvěřitelných 32 let. Tato mince se stala symbolem běžného života několika generací.